Poštovní známka k XX. zimním olympijským hrám v italském Turíně, kterou vydala Česká pošta s přítiskem K Neumannová – Zlatá medaile, vyhodnotila komise Mezinárodního olympijského výboru jako druhou nejzdařilejší ceninu vydanou u příležitosti těchto her.

Ocenění předá České poště na olympijském  kongresu v dánském Copenhagenu, konaném od 3. do 5. října 2009, prezident MOV Jacques Rogge společně s čestným prezidentem MOV Juanem Antoniem Samaranchem.

Motiv zimních olympijských her byl součástí emisního plánu známek pro rok 2006, s tím, že se odhadovala sportovní disciplina, kde měla Česká republika naději na medailové umístění.

Vítězným návrhem se tak stal námět „klasické lyžování žen", který připravil výtvarník Zdeněk Netopil. Ten úspěch neslavil poprvé. Pro poštovní známku vydanou v roce 2002 k zimním olympijským hrám v Salt Lake City navrhl přítisk s naším zlatým skokanem Alešem Valentou.

Pod oceněnou známku zimních her v Turíně s K. Neumannovou je kromě výtvarníka Z. Netopila podepsán také grafik a rytec Bohumil Šneider. Známka s medailovým byla vydána 15. března 2006

České známky patří pro techniku tisku ke světovým raritám

Kvalita výtvarného zpracování a tisku českým poštovních známek navazuje na dlouhou tradici vysoké úrovně poštovních známek bývalého Československa, která byla založena na spolupráci vynikajících výtvarných umělců (Alfons Mucha,Max Švabinský, Karel Svolinský, Cyril Bouda… dnes také Adolf Born, Oldřich Kulhánek..) s rytci zvučných jmen ( Bedřich Housa, Miloš Ondráček, Václav Fajt, Martin Srb, Josef Herčík a Bohumil Šneider). První československá známka Alfonse Muchy byla vytištěna knihtiskem, od roku 1925 se už většina poštovních cenin tiskla náročnou technikou ocelotisku. Technologie rotačního ocelotisku kombinovaného s hlubotiskem, kterou dodnes tiskne Poštovní tiskárna cenin Praha, najdete ve světě jen na třech místech. Kromě toho použití rytin je pro svou náročnost málo používáno , ale o to více ceněno. Pro vysokou náročnost a pracnost je rytectví známek pokládáno za umělecké řemeslo. Není náhodou, že autoři rytin byli v historii svou profesí rytci bankovek. Se známkami je to pak stejné jako s bankovkami. Malá grafická díla přispívají k ochraně cenin a padělatelům přidělávají vrásky na čele. 

Francouzský prezident o sobě dal rázně vědět, že je filatelista

Většina známek světa se dnes tiskne levnější technologií – fototiskem. Cílem je tak účel, nikoli krása. Velkým průkopníkem této technologie byla i Francie – do zvolení Nicolase Sarkozyho prezidentem. Kromě jiného je známý i jako zanícený filatelista. Není tedy divu, že byl přímo jím nařízen ve Francii částečný návrat k původní technologii tvorby známek pomocí rytin do ocelové destičky….

---